Adonis amurensis - pěstování
(rubrika - zajímavé
rostliny)
Agapanthus - kalokvět
Kvetení - kvete v období 7.-10.měsíce.
Letnění -vyžaduje stanoviště slunné, světlé je možno přes léto na zahradě v trávníku,na
schodišti,terase,různýchdlážděnýchplocháchaj.
Hnojení - během růstu a kvetení občas přihnojíme tekutým plným hnojivem.
Zálivka -maximální v době kvetení, ale nikdy nepřeléváme, v zimě značně omezená.
Světlo -světlomilný, během léta žádá plné oslunění, v zimě je nejvhodnější chladnější
prostředído8°C.
Přesazování - mladé rostliny každoročně, starší za 3-5 i více let. Je nutno postupovat opatrně,
abysenepoškodilykořeny.
Zemina - těžká směs s přídavkem kompostu a písku, pH v rozmezí 6-7.
Období klidu - v zimě při teplotě 1-8°C, omezené zálivce a světlém umístění. V předjaří jak se
teplotazvýšíazálivkazintensivní,zežloutlélistyseodstraní.
Použití - hlavně jako nádobová starší rostlina pro letní výzdobu exteriérů (balkony, terasy,
verandy,schodiště,trávníkovéplochyapod.).Menšírostlinyivesvětlých
místnostechnastolkyapod.Květenstvíjevhodnéikřezu.
Pozn.
Aby rostliny lépe kvetly, musí mít spíše menší květináč.
Crinum x powellii
Cibule sázíme tak hluboko, aby vyčníval jen konec protáhnutého krčku. Stanoviště musí být dokonale propustné pro vodu, půda písčitohlinitá, ke které je dobře přidat kostní nebo rohovou moučku. Přes zimu rostliny chráníme vysokou vrstvou suchého listí, které přikryjeme třeba košem.Rostliny vyžadují teplé, chráněné a slunečné místo. Mají co nejdéle zůstat nerušené, protože jen velké rostliny mají hodně květů. Důležité je v létě hodně zalévat a pravidelně přihnojovat tekutým hnojivem, protože Crinum vyžaduje výživu. Pokud se musí přesadit, postupujeme opatrně neboť dužnaté kořeny se lehko lámou. Rozmnožuje se dceřinými cibulkami, které však až po 2 až 4 rocích kvetou.
Crinum kvete od července až do podzimu bílorůžovými, postupně rozkvétajícími květy.
Dá se pěstovat i ve velkých květináčích (aspoň ze začátku) a přezimovat v nemrznoucí místnosti.
Fíkovník -Ficus carica L.- patří do čeledi morušovitých. Je to opadavý strom nebo keř, který se musí každý rok upravovat řezem (není to tak bezpodmínečně nutné).
Potřebuje zeminu dobře propustnou a v době vegetace jednou za 14 dní přihnojit kompletním hnojivem(Vegaflor apod.). V našich podmínkách je možné vypěstovat vlastní fíky, které se chuťově od dovážených téměř neliší.
Tyto plody můžeme pěstovat několika způsoby.
Nejčastější je pěstování v bytě za oknem nebo přes léto na balkoně na plném slunci. Fíkovník dobře snáší vysoké teploty,musí se však dostatečně zalévat. V zimních měsících může být uložen ve sklepě nebo dobře tepelně izolován na balkoně. V každém případě potřebuje zimní klid.
Nejvhodnější způsob pěstování je celoročně v zimní zahradě,kde může být teplota krátkodobě mírně pod bodem mrazu.
Vhodnější je zimování při teplotě okolo 10°C. Při tomto způsobu pěstování mohou dozrát dvě úrody za rok.
Dalším způsobem je pěstování na chráněném slunečném místě v zahradě po celý rok i se zimováním,kterému se musí přizpůsobit řez rostliny, aby jej bylo možné na zimu snadno zakrýt.
Zahrádkář12/94(podleBártyFrantiška)
Já jej pěstuji takto:
Přezimuji jej ve sklepě při teplotě 0-6°C, občas zaleji vodou nebo dám na půdu kouli sněhu (nesmí přeschnout !!!). Na jaře, jak začne rozevírat listy, tak jej přemístím podle venkovní teploty do studeného skleníku nebo i přímo ven na slunce.Udržuji půdu stále vlhkou a tak je venku až skoro do zámrazu. Od jara až do začátku září jej přihnojuji střídavě plným a dusíkatým hnojivem. Nesmí přeschnout ani v létě.
Haemanthus- krvokvět
Jsou to vděčné pokojové rostliny.H.albiflos vyžaduje jen málo tepla a daří se mu i na stanovištích trochu odvrácených od slunce: kvetou zde však méně jako při plném osvětlení. Rozmnožují se vedlejšími cibulemi a odřezanými listy,které se nejprve vloží do igelitového sáčku a položí na okenní parapet, která nemá být příliš teplá. Za několik týdnů se na řezné ploše vytvoří početné mladé rostlinky, které oddělíme a zasadíme do květináčů naplněných směsí kompostu,listovky a písku.
H. albiflos lze s úspěchem pěstovat přes léto i venku.Při pěstování venku pravidelně vykvétá po 1.říjnu.
H.katharinae vyžaduje přes léto světlé, ale ne příliš horké stanoviště na okně, verandě nebo v temperovaném skleníku. Kvetoucí starší rostliny můžeme přechodně umístit i ven, ale při zhoršení počasí je však třeba je přemístit opět do místnosti. V zimě vyžadují teplotu asi 12°C (může být i o něco nižší), když začnou růst tak 15 až 20°C.Zaléváme tak, že pokud mají listy a je vyšší teplota můžeme dosti, při opadu listu pouze velmi mírně. Přesazujeme je až po několika letech a to v době, kdy začínají růst. Pokud se nechají delší dobu bez přesazování, lépe a jistěji kvetou. Mladé rostliny potřebují jako substrát směs listovky , kompostu a písku, starší rostliny více kompostu. Při přesazování oddělíme dceřiné cibulky, nebo je můžeme nechat při mateřské rostlině a společně je přesadit do většího květináče. Takové exempláře budou mít více květů a lépe působí na vzhled.
Mám zkušenost, že jim svědčí pěstování u okna na východ případně jihovýchod. Okno by mělo být zavřené-nebezpečí napadení sviluškou. Zálivka by měla být přiměřená vzhledem k dužnatým kořenům.
V poslední době došlo k přejmenování H.katarinae na Scadoxus multiflorus ssp. katarinae.
Hymenocallis xhybr.
Přezimuje se úplně suché při teplotě 10 – 15°C.Přesazuje se na jaře, dříve než začnou cibule vyrůstat. Půda má být písčitohlinitá a výživná.. Půda má být směsí listovky, zahradní a písku. Přitom je třeba dávat pozor, aby se nepoškodily tlusté kořeny. V průběhu růstu hojně zaléváme a přihnojujeme. Hojná výživa a dodržení období vegetačního klidu je předpokladem pro pravidelné kvetení. Daří se dobře i v místnosti a dlouho vydrží, ale jsou to poměrně mohutné rostliny. Rozmnožuje se především mladými cibulkami, které se mohou v létě vysazovat volně na záhon, ale na zimu se musí vyjmout z půdy a podobně jako mateřské cibule, uchovávat na suchém, ne však příliš chladném místě.
Může se přes léto pěstovat venku a asi v polovině května se cibule vysazují na slunečné a teplé stanoviště.
Nerine
Jsou to cibulnaté rostliny s úzkými řemenovitými listy a vícekvětým okolíkem, který je složen z 5ti až 10ti třpytivých květů na vzpřímeném stvolu. Květy jsou lehce zvlněné s úzkými okvětními lístky nazpět stočenými. Výška rostlin je 40-50cm, jsou vhodné k řezu, do květináčů,ale i do skalek.
Aby vykvetly dříve, je potřeba cibule přirychlit doma v květináčích a ven nasázet až v polovině května. Sázíme na slunná stanoviště tak, aby 1/3 cibule byla nad zemí. Kvete v září parádním květenstvím.
Zephyranthes
Tyto cibuloviny připomínají květy šafránu, jsou vzpřímené,jednotlivé, 5-8cm dlouhé, trychtýřovité, okvětní lístky v dolní části srůstají v kratší či delší trubku. Listy jsou úzké, čárkovité v přízemní růžici.
Kvetou konce léta a na podzim. Květy vytvářejí ve skupinkách nádherný pastelový efekt. Používá se do skalek,truhlíků,misek, záhonů apod.
Sázíme v dubnu ven na slunná místa, asi 4cm hluboko. Na zimu se ukládají jako gladioly, pouze„Z.candida může přezimovat venku,pokud cibule dobře zakryjeme.
Klívie pochází z jižní Afriky, kde roste ve třech odrůdách divoce mezi skalami. Do Evropy se k nám dostala jen jedna z nich - clivia miniata. Na začátku 19. století zde byla dovezena a za dosud neobjasněnýchdůvodů pojmenovánapovévodkyniClivezNorthumberlandu.
Clivia miniata vyžaduje světlé stanoviště, ale ne přímé slunce, nejlépe polostín, v době květu a vývinu poupat rostliny nesmíme přemisťovat. Při velkém nedostatku světla klívie přežívají, ale nekvetou a rostou pomaleji.
V létě stačí klívii běžná pokojová teplota okolo 20°C,vobdobízimníhoklidu(říjenažleden)musíme teplotu snížit na 4až10°C,jinakrostlinanevykvete.
Vdoběvegetacebychomměliudržovatsubstrátstálemírněvlhký, v období zimního odpočinku zálivku radikálně omezíme až do doby, kdy vyroste květní stvol do výškyasi 10 až 15 cm. Zálivku poté začneme opět postupně snižovat během měsíce srpna.
U klívie by se měla vzdušná vlhkost během vegetace pohybovat kolem 75%.
V čase aktivního růstu hnojíme každý týden speciálním,nejlépetekutýmhnojivemprokvetoucípokojovérostliny.
Rostlinupřesazujemekaždé2rokypoodkvětudopísčitékvětinovézeminy, (např. směs kompostu, drnovky, rašeliny, hnojovky a písku v poměru 5:3:1:2:1), pH substrátu by mělo být v rozmezí 6,2 až 7,5.
Klíviimnožímeoddělenímodnožípřipřesazování(odnožebymělymít alespoň 5 listů) anebo můžeme klívii množittakésemeny.Semenadozrávajívbobulíchasipo10měsících (květy je třeba uměle opylit) a ihned se vysévají (do směsi listovky, rašeliny a písku ). Ideální teplota pro výsev semen je okolo 20 °C) neboť semena ztrácí brzy klíčivost. V prvních dvou letech je třeba mladé rostliny nechat přezimovat při teplotě okolo 18 °C, abyrychleji rostly. Kvést začínají nejdříve po 3 letech.
Od října do ledna rostlina potřebuje zimní klid. Lépe se jí daří v hliněném květináči než v plastovém. Občas trpí korkovitou skvrnitostí,která bývá způsobena nadměrnou zálivkou nebo přehnojením před zimním obdobím.
Klívii nejčastěji napadají štítenky, červci a korkovitá skvrnitost.
Klívie
obsahuje jedovaté látky.Aby klívie pravidelně kvetly,jedůležité období klidu.
Sprekelia formosissima - sprekelia tzv.Jakubská lilie pochází ze
Střední Ameriky. Cibule se vysazují na slunné místo s propustnou půdou bohatou na humus. Během vegetace
vyžaduje bohatou zálivku a rovnoměrné přihnojování. Není mrazuvzdorná, proto je dobré ji přezimovat
při teplotě kolem 12°C.
Trillium - trojčetka
Rod Trllium má přibližně 30 druhů , rostoucích v severní Americe a východní Asii, většinou v lesích, v polostínu až stínu a ve vlhké a výživné zemině. Trojčetka vytváří podzemní oddenky, jimiž se pomalu rozrůstá do okolí a dokáže zaplnit jinak obvykle prázdná místa pod stromy a keři. Některé druhy byly používány v lékařství.
Květ Trillium grandiflorum je oficiálním znakem a symbolem kanadské provincie Ontario.